Anketa III: Cyklostezky proti cyklistům

Ve třetím článku série se budeme věnovat dalším záporným nominacím, tentokrát dojde na cyklostezky, které dělají ostudu svému jménu. Čtenáři nominovali ,,chodník“ v Plynární ulici, nepovedené řešení křižovatek na trase A22 u metra Chodov a jako redakční nominaci vám představíme dokonale průšvihové řešení cyklostezek A2 a A26 mezi Pelc-Tyrolkou a Kolčavkou.

Zvláštní úvaha na konci článku se pak bude věnovat potížím vycházejícím z potřeby převést cyklostezky přes velké světelné křižovatky.

Negativní nominace č. 7, cyklostezka U Plynárny

Cyklostezka v ulici U Plynárny je ukázkou toho, jak se cyklostezky v Praze stavěly před deseti lety. Stezka 11, plánovaná z Výtoně k Hostivaři, nebyla nikdy souvisle vyznačena. Stala se obětí éry ignorance jakékoliv cyklistiky v Praze na přelomu tisíciletí, z tehdejšího projektu Greenwaye přímo do centra zbyly jen nesouvislé relikty.

Oboustranná stezka v ulici U Plynárny vyhnala cyklisty z kilometru poměrně frekventované ulice na zámkovou dlažbou pokrytý chodník. Úsek trpí snad všemi nectnostmi, jaké cyklostezka může mít. Nerovný povrch, lampy a sloupy uprostřed koridoru pro cyklisty, průjezd zastávkami, nevyřešené vjezdy a sjezdy, naprosto nejasný způsob, jak se na stezku dostat z protisměru.

Začátek obousměrné cyklostezky (zvýrazněno žlutě): Pokud o existenci stezky na pravém chodníku nevíte, netušíte, že je třeba odbočit vlevo ke Kauflandu a vzápětí vpravo na chodník u tramvajové zastávky. Nebo to střihnout vlevo po přechodu?
 

U bývalé brány je cyklostezka zúžená. Všimněte si lamp uprostřed stezky. Ostatně, náhodně vyfocený cyklista uprostřed to vyřešil po svém.
 

Na konci cyklostezky máte spoustu špatných možností jak pokračovat: Rovně po chodníku, nebo skočit do provozu v místě, kde to o vás řidiči skutečně nebudou předpokládat.
 
(Fotografie jsou převzaté z mapy Praha cyklistická.)

Přitom tato stezka má smysl a slušné návaznosti. V městském systému jí najdete jako část páteřní trasy A23 (nahrazující trasu 11). Z konce pod mostem železniční trati můžete pokračovat vcelku uspokojivou ulicí Nad Vinným potokem do Vršovic, po chodnících se po překřížení Botiče dostanete do Ohradní ulice na Pankrác, případně do starých Nuslí. Na druhou stranu můžete dojet do Záběhlic nebo pokračováním ulice U Plynárny do Slatin a Strašnic, drsňáci mohou použít Chodovskou na Spořilov. Směrové možnosti má tedy stezka dobré, ale ta podoba…

Budoucnost

V okolí se chystá několik navazujících staveb. Nový úsek bude protažený plochou před Kauflandem a napojený na nově upravenou jižní stranu křižovatky Chodovské. Pokračování bude jak na jih podél Chodovské (v rámci stavby marketu Baumax), tak podél Záběhlické (akce TSK), kde budou kromě oddělené stezky podél jižního chodníku také cyklopruhy. Vznikne tak zajímavé zdvojené řešení pokrývající potřeby cyklistů s různými nároky.

Nejprve ale dojde k vyznačení bus+cyklopruhů na Chodovské, které se chystá v následujících dnech. Projektovaných staveb se dočkáme nejdříve v příštím roce. Samotný problémový úsek v ulici U Plynárny je třeba udělat znovu a pořádně, drobné úpravy zde nepomohou. Vzhledem k dlouhé řadě prioritnějších akcí se ale může stát, že tato nekvalitní a zastaralá stezka bude na svém místě strašit ještě dost dlouho.

Negativní nominace č. 6, Pelc-Tyrolka

Úsek cyklostezky A2 mezi Pelc Tyrolkou (sever mostu Barikádníků) a ústím Rokytky, pokračující dále proti proudu Rokytky přes starou Libeň jako trasa A26 je vzorovou ukázkou řady nepovedených řešení. Stavba přes Libeň ještě není dokončena; náš kritický pohled se proto soustředí na úsek po konec ulice U Českých Loděnic. Dobře si pamatuji, jak tento úsek vypadal v době, kdy jsem tudy jezdil do školy: Široká ulice jako pěší zóna, po lávce v ústí Rokytky ani stopa a dva kilometry pustého chodníku podél rychlé Povltavské, kde člověk potkal cyklistu jednou za uherský rok.

To ovšem bývalo, nyní je trasa upravená, zlegalizovaná a naprosto nepoužitelná. Kdo tamtudy jezdíte, víte:

V široké aleji jsou cyklisté zahnáni těsně k zábradlí. Projektant si zde představuje, že cyklisté se budou tísnit na té straně staré asfaltky, která je nejhrbolatější.

Na čtyřmetrové asfaltce podél Vltavy vzniká zbytečně prostorové oddělená stezka. Společný prostor by v tomto přírodním koridoru vůbec nevadil, bez rekonstrukce povrchu bude oddělení stejně ignorováno.

Nejhorší je ale úsek podél ulice Povltavské. Původní chodník, oddělený od silnice svodidly, umožňoval ohleduplné míjení cyklistů. ,,Legalizace“ spočívala ve zjednosměrnění a nahnání cyklistů do prostoru frekventované silnice. Svodidla, nově oddělující cyklostezku a cyklopruh, byla pro jistotu zvýšena a rozšířena tak, aby případné vyhýbání na chodníku co nejvíc zkomplikovala. A aby toho nebylo málo, byl chodník v délce více než jednoho kilometru doplněn hmatným pásem pro nevidomé, umístěným i podle mínění nevidomých samotných zhola zbytečně. Hmatný pás, který má oddělovat prostor pro chodce a cyklisty, je umístěn právě tak, aby po něm musel jet každý cyklista, který nechce holit zábradlí nebo narážet do lamp.

Konečně, cyklopruh umístěný do charakterem mimoměstské ulice Povltavské, je půl roku od vyznačení již naprosto neviditelný. Vše je ovšem přesně podle normy.

Co s tím dál?

Současná podoba stezky je důsledkem nepříliš pevného postoje projektanta, který se o pohodlí cyklistů příliš nestará. Návrhy policie a hnutí nevidomých, prosazujících maximální segregaci a hmatné pásy všude, přijal bez větší starosti o účelnost a použitelnost výsledku.

Snad jen jako třešničku na dortu doplním, že pokračování trasy přes starou Libeň, které se budovalo v první polovině roku, bylo zmršené ještě víc. Tabulky A2 místo A26, přejezd pro cyklisty v nepřehledné zatáčce frekventované Voctářovy ulice, neřešené vjezdy na chodníky… Došlo to tak daleko, že stavba je v současnosti pozastavena, značky odstraněny nebo zakryty igelitem a co bude dál, není vůbec jisté.

Tato stavba je pro mě osobně tím, jak se vleče, jak zde bylo po dlouho dobu umístěno polovičaté a nebezpečné řešení a konečně i nedávnou uzavírkou nejužšího úseku, jedním z favoritů na vítěze ,,ostudné“ části naší ankety.

Negativní nominace č. 5, Zmršení světelných přejezdů pro cyklisty na Chodově

Projekt business centra Park Chodov je třeba pochválit za progresivní přístup, díky kterému byla cyklostezka podél Roztylské navržena už od začátku a zcela nezávisle na přání města nebo Prahy 11. O takové vstřícnosti ze strany developerů si jinde můžeme nechat jen zdát.

Oddělená cyklostezka podél Roztylské.

Původní projekt zahrnoval dva přejezdy pro cyklisty na obou vyústěních ulice V Parku do Roztylské, po jednom z nich vede páteřní trasa A22. Dlouhých šest let ovšem trvalo, než byly přejezdy pro cyklisty do již stavebně připravených křižovatek začleněny. Projektant nejprve musel splnit podivný požadavek, vznesený při jednání zástupce investora na Odboru dopravy MHMP). Dopraváci dovolili zprovoznit přejezdy jen tehdy, budou-li mít zelenou ve zvláštní fázi (červená pro všechna auta) a bude-li zelená pro cyklisty pouze na vyžádání.

A tak se i stalo. Zatímco metr vzdálený přechod pro chodce má zelenou takřka polovinu cyklu, přejezd samotný jej může mít jen, když si zastavíte a zmáčknete tlačítko. Cyklista, který nemíní z kola sesedat, tak čeká výrazně déle než chodec a zastavit musí vždycky.

Horní z dvojice přejezdů. Určitým nedostatkem je zbytečné zkřížení tras chodců a cyklistů na nárožích.

Výsledek, jakkoliv je legislativně zcela v pořádku, znamená tedy naprosté popření smyslu obou přejezdů, které původně měly umožnit plynulé překonání obou křižovatek. Před dokončením přejezdů si cyklista kolo převedl nebo (nelegálně) přejel společně s chodci a byl tak šikanován pouhou nepřítomností přejezdu pro cyklisty. Současná úprava cyklistu přímo navádí k tomu, aby ignoroval buď přítomnost přejezdu nebo jeho světelný signál.

Podoba přejezdů V Parku v plné nahotě odhaluje, že i dobře míněná instalace přejezdu poblíž velkých světelných křižovatek, pokud má dodržet dnes platné zákony, je cyklistovi stejně platná jak mrtvému zimník.

Přejezdy na světelných křižovatkách a blbec zákon

Tak absurdní řešení, jaké máme příležitost vidět na Chodově, vznikají vlivem souhry nejasné legislativy a malého ohledu policie a úředníků odboru dopravy na cyklisty. Vysvětlení je patrné z následujícího příkladu: Představte si křižovatku dvou ulic, hlavní je čtyřpruhová. Po obou stranách jí vedou cyklostezky, vedlejší ulici tedy v těsné blízkosti křižovatky kříží dva přejezdy pro cyklisty. Jak to bude s předností cyklistů a aut odbočujících přes přejezd, když na ní nedáme nebo dáme světla?

a) Křižovatka není světelně řízená. Cyklista na přejezdu musí dát přednost všem řidičům. (Mimochodem, toto řešení křížení cyklostezek s frekventovanějšími ulicemi je dost nebezpečné.)

b) Křižovatka je řízená dříve hojně užívanými nesměrovými signály. Řidič musí podle zákona při odbočování vpravo i vlevo dát přednost chodcům (pochopitelně). Kromě toho musí dát přednost cyklistům projíždějícím po souběžném přechodu. Chodci i cyklisté proto mohou mít zelenou současně s auty a vše je jasné.

c) Křižovatka je řízena (nyní takřka bez výhrad instalovanými) signály směrovými. Řidič při odbočování vpravo i vlevo dává přednost chodcům. Přednost cyklistům ale dát nemusejí. Z toho vyplývá, že na světelné křižovatce se směrovými šipkami mohou mít zelenou ve směru souběžném s jedoucími auty pouze chodci; jiné řešení v Praze PČR a odbor dopravy nedovolí.

Projektant, který chce umožnit cyklistům průjezd na zelenou po přejezdu pro cyklisty souběžně s jedoucími auty, nemá dnes jinou možnost, než navrhnout křižovatku s pomocí plných signálů a doplňkových šipek. To je ovšem omezující a na řadě křižovatek prakticky nerealizovatelné. Řešením není ani použití cyklopruhů: Jejich vedení skrz světelné křižovatky je naší legislativou omezeno ještě drastičtěji.

Problém souběžné jízdy cyklistů po přejezdu je nejmarkantnější v hlavním směru, kde obvykle dlouho svítí zelená. Řidiči odbočují vpravo (,,do chodců“) naprosto stejně bez ohledu na druh signálu. Silniční zákon tak řidičům ve dvou takřka nerozlišitelných situacích ukládá, pokud jde o cyklisty, naprosto odlišné povinnosti. Je to hloupé znepřehlednění, zbytečně znemožňující navrhovat křižovatky pro cyklisty příjemněji.

Tlak na změnu zákona

Nedostatků je v současném silničním zákoně celá řada, jmenujme například obdobný problém s cyklopruhy přes které se směrovým signálem odbočuje vpravo, striktní příkaz cyklistovi jet vpravo i tam, kde je to nebezpečné, a především neexistenci řady zařízení běžných na západě: dvoubarevný signál pro cyklisty, společný signál pro chodce a cyklisty, společný a přiléhající přechod a přejezd, ,,blikající cyklista“ upozorňující na cyklisty v kolizním směru, víceúčelový pruh nebo nepřímé odbočení vlevo v křižovatce.

Členové pražské cyklokomise nedávno připravili návrh legislativních opatření pro cyklistickou dopravu. Ten se prakticky ihned hned po zveřejnění na cyklokonferenci 2009 dostal až na stůl ministra dopravy. Ministr Gustáv Slamečka se zdá být pozitivním procyklistickým změnám legislativy nakloněn. Jestliže se mu podaří nastartovat v rámci jeho působnosti nastartovat patřičné změny, bude to pro českou cyklistiku důležitý pokrok.